Závan mořského vzduchu,
šepot hlasu v uchu.
Otevřený pohled záře,
dotek světla tváře.
Propletené prameny v proudech,
tichá slova berou dech,
lampa a stohy knih,
tisíce tajů v nich.
Do oranžova, do oranžova vymalovaná,
do červena, do žluta růže planá,
do noci ticha, zpěv řeky dýchá,
země tiše spí a kdo ví co mé srce říká.
Kdo cítí...
Na houpacím koni,
kde jsme, co bylo v loni,
svět se otočil, z koně seskočil,
svůj odraz na hladině zkoumá.
Otevřený pohled záře,
do dáli paprsky háže,
jak loďka ve vodě zůstat na svobodě,
slunci nastavit tváře.
Ref:
V zimě v kamnech dříví praská,
v duši, v mých snech vane láska,
do bodu eM doputujem nocí i dnem,
v dlaních vůle, moc přijde na pomoc.
V čase jiném, v čase jiném.
Ref..
-Do noci ticha, zpěv řeky šplíchá.
Má duše volná jak pták do plachet mi dýchá 2x
