1. Každý vede s časem závod,
zrození je úpisem.
Povinnost nebo právo, jde se hrát.
Na startu si kdekdo píská, malá zatáčka je pro smích všem.
Za kopcem už drápy chystá první pád.
V tu ránu má divák dost, diví se, co tady chce
nepozvaný cizí host - součet ztrát.
Ref.: Každý máme cestu stejnou,
dlouhé míle, v dáli příslib cíle.
Dráhu jednosměrnou,
šťastný konec pouze první borec má.
2. Prvních deset šampiónů v cíli nikdo nepoznal.
Poslali je rovnou domů a přijďte zas!
Zbyly po nich cesty zryté, v duších mnoha soupeřů
rány cizím očím skryté, v srdci mráz.
I ti, jenž měli kůži hroší, nevěděli, co je strach,
za rozcestím sešli z očí, vzal je ďas.
Ref.: Každý máme touhu stejnou,
zrušit bídu, vítat chvíle klidu,
než nás opět sejmou
staré hříchy, zlatý pohár pýchy v nás.
3. Dávno nikdo nechce vyhrát, apatii střídá zlost.
Zrazuje i ten, kdo třikrát přísahal.
Vždyť je ve hře pouhý rozum, nevinnost a prostá čest.
Rozkoši a jiným bohům svět se vzdal.
Jen na vozíku slepý ňouma, od začátku poslední.
Každou stopu znaven zkoumá, bloudí dál!
Ref.: Každý máme váhu stejnou, i ti malí, topící se v dáli,
s vírou neochvějnou znovu vzplanou a potřicáté vstanou
Vstávej, půjdeš se mnou a já s tebou a budem sami sebou,
Když se nohy nehnou, nejsi přítěž, i poslední je vítěz!